Jmenuju se Jáchym, pracuju jako grafik a už od dob dospívání bojuju s depresí. Máme ji v rodině, jen mi to nedošlo hned. Protože třeba o otcově bratrovi s touhle diagnózou se v rodině prostě říká, že je to lempl, nemakačenko a lůzr, jelikož byl dlouho nezaměstnaný. Já mám naštěstí práci, kterou můžu dělat i se svou nemocí. Ale i tak mi to komplikuje život nebo vztahy. Zároveň se to okolí strašně těžko vysvětluje, protože deprese nejsou na rozdíl třeba od kratší nohy vidět. Krom toho mají lidi pocit, že stačí, když jsou milí a přejde mě to. Ještě horší ale je, když mi říkají něco jako „tak si běž zaběhat, to ti udělá dobře“.