Kozy punkové terapeutky

Hodně lidí mi píše, že doufá, že budu v blogu pokračovat, protože je můj příběh zaujal. Abych byla upřímná, už nemám potřebu se v punkové/dechovkové terapii pitvat, protože je to prostě za mnou. Nicméně faktem je, že občas se stane něco, co „brnkne" na tuhle strunu, a to bych zase nebyla já, kdybych se o to nepodělila…

Otázka pro klient(k)y: všímáte si, co má vaše terapeutka / váš terapeut na sobě? Všímáte si, jaké má tělo? Přitahuje vás? Máte o něm/o ní sexuální fantazie?

Podobnou otázku bych mohla klást i terapeutům. Ostatně jak jsem napsala v jiném článku, různé druhy přitažlivostí nejsou v terapii ničím výjimečným. Podle Popa a Tabachnickové, kteří provedli průzkum mezi terapeuty - profesionály, prožila více jak třetina psychologů při osobní terapii přitažlivost k terapeutovi. Prostě je to normální.

Radši terapeutku než terapeuta

Takže bylo jasné, že ženská bude lepší volba, což se potvrdilo hned při otázce, jestli spolu s partnerem spíme. Kdyby se mě na to zeptal terapeut, tak by mě to asi trochu zaskočilo, u ženský v podobném věku mi to ale znělo jako běžný dotaz kamarádky a já v pohodě odpověděla (spíme spolu, když se zrovna v ložnici sejdeme).

Striptýz v punkové terapii 

Moje ex-T chodila na terapie oblečená různě. Někdy vyloženě sexy, někdy sportovně. Když měla zrovna „sexy" den, byl pro ni typický nějaký svetřík či tričko, ze kterého jí koukalo jedno rameno tak, že bylo vidět ramínko podprsenky. Některé tyhle kousky dnes nabízí ex-T na bazárku a nazývá je „sexy halenka" (o sebeodhalování terapeuta jsem psala tady).

Protože nejsem chlap a má orientace je heterosexuální, nechalo mě vyzývavé oblečení chladnou, i když jsem nad tím občas přemýšlela, proč takhle ex-T do terapie chodí. Z literatury vím, že terapeut/ka by měl/a být oblečen/a tak, aby v klientovi/klientce nevzbuzoval/a žádné erotické fantazie (určitě to platí i v Gestalt terapii, kde tahle ex-T údajně dokončuje výcvik). Částečnou odpovědí na mé dotazy bylo to, že sama ex-T ráda mluvila o tom, že s ní někteří klienti flirtují, což jí dělalo zjevně dobře.

Ačkoliv jsem tedy byla k oblečení ex-T lhostejná, jednou jsem byla trochu zaskočena. Nebo možná víc než trochu. Někdy v první polovině našich setkávání naše povídání ex-T přerušila tím, že je v pracovně horko. V mžiku si ze sebe sundala „sexy top" a najednou přede mnou seděla jen v tílku. Ale ne v takovém tom tílku, co vypadá jako tričko bez rukávů, ale v takovém tom s krajkami. Co vypadá jako spodní prádlo. Pak se najednou zvedla a prošla kolem mě k oknu, aby se ujistila, že je vypnuté topení.

Myslím, že kdybych byla chlap, budu asi úplně vedle, protože ex-T má nahoře co ukazovat. Já byla nejvíc zaskočena asi proto, že jsem sama velmi stydlivý člověk a po mých traumatech s doktory (psala jsem tady) se (polo)svlečená necítím bezpečně. Ona byla ale úplně v pohodě a dál pokračovala v našem sezení.

Ráda se svléká?

V článku „„Doodhalení terapeuta" aneb tohle v terapii nedělejte!" jsem popisovala, co všechno se průměrně počítačově gramotný člověk o ex-T z internetu dozví. Je toho docela dost a mě už tenkrát (pár měsíců po skončení terapie) zaujal bazárek s oblečením, kde se ex-T ráda „vystavuje". Asi před měsícem jsem na bazárku hledala jednu věc (mám tady profil už mnoho let), když tu na mě vyskočily kozy punkové terapeutky. I když to zní hrozně neuvěřitelně, je to bohužel tak. Ex-T prodává šaty a kromě fotky šatů na ramínku je tu i detailní fotka prsou (bez bradavek naštěstí). Ta fotka je shora focena tak detailně, že rozeznáte i jemné chmýří a nedokonalosti pokožky v dekoltu. Další fotka, kterou tam má, zase připomíná scénu z filmu Basic Instinct, kdy Sharon Stone sedí na židli a vy koukáte do jejího rozkroku s pochybami, zda-li má vůbec kalhotky. Zatímco u Sharon Stone rozeznáte, že je nemá, moje ex-T má na takové fotce „černou díru", takže si tam můžete představit, co chcete.  

Laura zasahuje 

Hloupé jednání plodí zase jen hloupé jednání. Znáte to. Takže mě nenapadlo nic lepšího než v dané aplikaci stisknout tlačítko „Koupit". Ne proto, abych za pár stovek získala obnošené šaty, ale aby zmizly ty kozy.

Takže jsem teda stiskla tlačítko „Koupit" a do chatu napsala dotaz, jaká je cena včetně dopravy. Ex-T, do této chvíle netušíc, komu píše, byť z mého uživatelského jména je to vcelku zřejmé, napsala částku a číslo účtu. V tuto chvíli šaty mizí z nabídky (i s fotkou poprsí) a já obratem posílám částku na její účet.

Druhý den, když jsou peníze na účet jistě připsány (a má identita je tedy jasná), píšu ex-T, že rozhodně nechci, aby mi šaty posílala, ale že je má dát potřebným (před svou pracovnou má kontejner na textil). A že mi úplně stačí, že z internetu zmizela tak intimní fotka, kterou by určitě klienti vidět neměli (nejen terapeuté si gůglí své klienty, ale funguje to i naopak…).

Reakcí bylo to, že si mě v dané aplikaci zablokovala, šaty opět vystavila (ovšem bez fotky koz, jupí!), ovšem peníze už nevrátila (to mě nemrzí, neb od ní vím, že peníze potřebuje – asi to platí furt).

Samozřejmě vyvstávají přinejmenším dvě otázky: proč to ex-T dělá (trpí exhibicionismem?) a proč má Laura ještě teď, po roce od předčasného ukončení terapie, potřebu tohle dělat.

Na první otázku odpověď možná mám. Respektive mám takovou teorii: ex-T to dělá vyloženě schválně, protože CHCE, aby si ji klienti takto našli. Jde o nějakou formu nevyzrálosti, potřeby koketerie atd.

Nad druhou otázkou furt přemýšlím: asi mám i s odstupem času potřebu ji nějak chránit. Vím, že tohle, co dělá, není dobře (byť je to čistě její věc, o tom žádná…) a mám za potřebí zasáhnout. Přesně jak jsem psala v jiném článku: vidím ji jako mladší sestru…

Nasraná punková terapeutka? 

Pochopitelně mě po této příhodě napadlo, jak to ex-T se mnou má. Zcela jistě ještě nedospěla do stádia, kdy by si „vyndala hlavu z prdele" (jak to vyjádřila moje kamarádka) a nějak se ke všemu postavila čelem. Zdá se, že je na mě asi pěkně nasraná, což zřejmě nevylepším tím, že nechám publikovat tenhle článek do mého blogu.

Ale jak jsem už několikrát zmínila, cílem tohoto blogu je, aby bylo lépe mně, nikoliv ex-T. Punková ex-T si dělá dobře na lascivních fotkách v bazárku s oblečením, což si – doufám – jednou vyřeší ve své vlastní psychoterapii.