Nikdy to doma nebyla sranda. Jedno období byl klid, druhý zas mazec. Jednou jsem byla v klidu a podruhý ve stresu, kdy mi pomohlo jen pevný zavření očí a pravidelný nádechy a výdechy. Bydlím tu i teď, i když je mi skoro 25 let. Dětství   Dětství si moc nepamatuju. Ani nevím, čím to je. Trochu se bojím, že je to kvůli tomu, že se moje mysl snaž...

Vzpomínky na dětství mám docela pěkné. Prožila jsem ho – kromě školy - převážně ve sportovním prostředí. Ze školy jsem chodila rovnou na tréninky, o víkendu byly turnaje. Taky jsem ale byla dost nemocná: angíny střídaly bronchitidy a záněty středního ucha. Furt dokola. Takže při vzpomínkách na dětství se mi - nepočítám-li to hezké - vybaví i nekone...