​Z prvního článku, kde jsem popisovala začátek naší „punkové psychoterapie" , vyplynulo, že nepatřičné sebeodhalení terapeutky (T) bylo kamenem úrazu našeho setkávání a nevratně poznamenalo náš psychoterapeutický vztah. Sebeodhalení terapeuta ale nemusí být na škodu, když je provedeno tak nějak „citlivě", ve správné míře a ve správný čas. Sebeodhal...

​ V minulém článku jsem psala o sebeodhalení terapeuta, respektive o sebeodhalování mé terapeutky (T), které bylo v počátku tak extenzivní a intenzivní, že to pro náš psychoterapeutický vztah znamenalo naprostou zkázu: v počátku , kdy byla T zraněná a ne příliš ve formě, měla potřebu o sobě a svých problémech hovořit. Po několika měsících, kdy se j...

Hodně lidí mi píše, že doufá, že budu v blogu pokračovat, protože je můj příběh zaujal. Abych byla upřímná, už nemám potřebu se v punkové/dechovkové terapii pitvat, protože je to prostě za mnou. Nicméně faktem je, že občas se stane něco, co „brnkne" na tuhle strunu, a to bych zase nebyla já, kdybych se o to nepodělila… Otázka pro klient(k)y: všímát...