Pokud chtějí téměř dospělé děti skutečně ochutnat drogu, nejspíš to udělají, aniž by se vás ptaly. Zkuste se nezhroutit, až vám dojde, že vaše dítě na mejdanu s kamarády kouří trávu. A gratulujte si, pokud se vám o tom samo zmíní. Marihuana sama o sobě nepředstavuje žádný průšvih, horší je, když to u ní neskončí.

Máte-li pocit, že vaše dítě má nakročeno k drogovému průšvihu, nesnažte se uchlácholit tím, že z toho vyroste. A že možná není tak zle. Tady byste se naopak měli obrátit s prosbou o pomoc na odborníky a jednat. Nejlépe dříve, než dítě dosáhne plnoletosti, pak je to o dost těžší.

Kdy byste měli zpozornět?

Chování dospívajících dětí je někdy podivné i bez toho, aby braly drogy nebo pily alkohol. Přesto je dobré věnovat některým příznakům větší pozornost než jiným, zvláště když se jich objeví více najednou, trvají delší dobu a časem se prohlubují.

Patří sem třeba nečekané zhoršení školních výsledků, přičemž dítě nemá zájem si je napravit. Nápadná je také neobvyklá spavost, letargie, setrvalá únava, či naopak přemíra energie, do jisté míry jsou podobné stavy v pubertě normální, ale pokud je má dítě, které je nemívalo, může za tím něco být, třeba drogy. Mezi důsledky jejich užívání patří také nezvykle špatná nálada, neobvyklá lenost, nespolehlivost, na jakou u potomka nejste zvyklí.

Napovědět může také neobvyklá chuť k jídlu, či naopak nechutenství, setrvalá náladovost, úzkostné stavy, příznaky ukazující na depresi, strach. Fetujícího potomka někdy prozradí také nezájem o vlastní vzhled, případně dlouhé rukávy, aby se schovaly vpichy na rukou.

Napovědět může i stálé popotahování, suchý kašel, vyrážka na obličeji i jinde. Signálem pro vás mohou být i zarudlé oči, malé nebo rozšířené zornice, apatická řeč, pach z dechu, z kůže či oblečení, popáleniny na prstech, rtech, nadměrně suché rty, zarudnutí nosu, krvácení z nosu, známky opilosti, kolapsové stavy, zhoršení akné.

Noví přátelé, prodej telefonu? Bacha na to!

Teenageři, kteří experimentují s drogami, nemusí hned vypadat jako zničené trosky z filmových dokumentů. Ale pokud dítě najednou vykazuje neobvyklé a nevysvětlitelné chování, vidíte u něj neklid a zmatenost, zkuste zjistit, co za tím je.

Je jasné, že to vzhledem k přirozené uzavřenosti dospívajících nebude snadné. Pokud možno nezačínejte své pátrání tím, že mu převrátíte pokojíček i školní batoh naruby. Upozornit vás nicméně může i neobvyklý zápach v pokojíčku, různé tablety, tuby a podobně.

Příznačná je také změna přátel, zájmů, míst, kam dítě chodí. Potomek se také může pokusit získat více peněz - prodává svoje věci, bude vás například přesvědčovat, že už nepotřebuje skoro nový nadupaný telefon, který si ještě nedávno tolik přálo.

Může po vás častěji chtít peníze na různé školní aktivity, mimořádné kapesné, možná zkouší dostat peníze z prarodičů nebo z druhého rodiče, pokud jste se rozvedli. Můžete mít pocit, že se vám ztrácejí peníze.

Co dělat, když jste si (skoro) jistí?

Kdy děti s drogami začínají? Většinou dříve, než si myslíme. Zatímco s alkoholem a cigaretami děti začínají nejčastěji mezi jedenáctým a dvanáctým rokem, pro drogy, jako je marihuana, ale i pervitin či heroin, je zlomem věk mezi patnácti a šestnácti lety. Bohužel, mnohé děti se s drogami, kouřením či alkoholem setkávají už na prvním stupni základní školy. Zkušenost s některou z drog udává 40 procent šestnáctiletých středoškoláků.

Pokud jste si víceméně jistí, že problémem vašeho potomka jsou drogy, co s tím, kde hledat pomoc? Obrátit se můžete na svého dětského lékaře nebo také na K-centra (kontaktní centra) sídlící v jednotlivých krajích nebo na adiktologické ambulance.

Nestyďte se za to, že váš syn nebo dcera fetují. Bylo by škoda se to snažit ututlat a doufat, že je to přejde nebo že to zvládnete spolu s nimi bez odborného vedení. Závislost je problémem celé rodiny. Některé děti opravdu začnou s drogami proto, že na ně rodiče neměli dostatek času, nevěnovali se jim, nemohli jim poskytnout potřebnou lásku a pochopení. Důvodů ale může být celá řada a u vašeho dítěte mohou být úplně jiné. V žádném případě není dobré se obviňovat, spíše byste se měli snažit nalézt konstruktivní řešení a nevzdávat se. U dětí často nejde o zdraví ohrožující stav, který nemá řešení, hlavně pokud není ještě vytvořena úplná závislost na drogách.