Portál o (ne)náladě spravovaný poučenými laiky.
Jste profík a chcete s námi spolupracovat? Napište nám.
redakce@jemiblbe.cz
Občasný stres spojený s pocity úzkosti zažívá čas od času každý, ať už je spouštěče hádka se šéfem, nedostatek peněz nebo krize ve vztahu. Bohužel, u části lidí se, zvláště když jsou podobné situace časté, rozvine úzkostná porucha. V minulosti se o ní hovořilo i mezi odborníky spíše jako o neuróze či neurózách.
„Delší dobu jsem se necítila dobře, ale sama jsem nedokázala říci, co mi vlastně je nebo co by to mohlo být. Občas mě bolela hlava, občas mi trnul obličej, jindy mi bylo spíše špatně od žaludku, měla jsem ho jako na vodě. Do toho jsem se pořád cítila jako rozlámaná,“ popisuje Karolína své stavy, které jí přivedly k praktikovi. Bála se, že půjde o nějakou závažnou chorobu.
Měla štěstí, že její lékařka se nespokojila jen s tím, že výsledky všech laboratorních vyšetření byly v pořádku, až na trochu zvýšený cholesterol, kterým se potíže rozhodně vysvětlit nedaly. Dala si všechno dohromady, probrala to s kolegou a dospěla k tomu, že dvaačtyřicetiletá Karolína trpí úzkostmi.
Ženu to nejdřív překvapilo, ale pak musela uznat, že to všechno sedí. Na odeznění akutního stavu dostala léky, které jí pomohly vymotat se za zamotaného kruhu a teď zvažuje zvolnění v práci a psychoterapii.
5 věcí, které potřebujete vědět o úzkostech
Karolín případ byl celkem ukázkový, pokud jde o to, jaký dopad na běžný život může mít úzkostná porucha, protože ta se – na rozdíl od široce rozšířeného mínění netýká jen psychiky.
1. Vaše tělo ví, že trpíte úzkostmi
Mezi fyzické příznaky úzkosti patří svalové napětí a syndrom dráždivého tračníku, tedy různé potíže se zažíváním, ať už je to průjem nebo naopak zácpa. Pokud pociťujete bolesti svalů a často se přistihnete při tom, že máte například zaťaté pěsti či čelisti (třeba ve spánku), možná trpíte úzkostnou poruchou, ačkoli to ani nevíte. A může být poměrně těžké rozpoznat, co je jejím spouštěčem.
2. Úzkost může být důsledkem hněvu
Zatímco úzkost společnost toleruje, hněv a naštvání ne. Jste například dlouhodobě naštvaná na svého partnera, ale z nějakého důvodu to dusíte v sobě? Pak se může stát, že se vám tenhle hněv po čase bude manifestovat v podobě úzkostných projevů. Pokud si myslíte, že je to právě váš případ, zkuste se nad tím zamyslet a rozklíčovat to. Vyjádření hněvu vůči partnerovi – nebo třeba vůči kolegům v práci – nebude nic příjemného, ale je to rozhodně zdravější.
3. Co když je to sociální fóbie?
Někteří lidé doma nemají žádné potíže, ale úzkostné stavy je přepadají mezi lidmi. Nemusí ani být mezi nimi, stačí například to, že se blíží nějaká událost či setkání. Trocha nervozity může být v pořádku. Ale pokud například týden před oslavou strávíte každou chvíli přemýšlením o tom, co všechno se může pokazit nebo pokud svou účast na poslední chvíli zrušíte, možná máte co do činění se sociální úzkostí. Mezi její příznaky patří bolesti žaludku, bolesti svalů, zrychlená srdeční frekvence a pocit, že vás všichni sledují a hodnotí. To je samozřejmě nesmysl. Někdy pomůže, když si naopak představujete pozitivní průběh nadcházející události.
4. Tohle je generalizovaná úzkostná porucha
Nějakou míru úzkosti čas od času cítí každý. Je to reakce na stresující události a měla by pominout, pokud pomine zjevný důvod. Pokud se ale člověk cítí úzkostně setrvale a zároveň má typické příznaky, kam krom potíží se zažíváním a svalové bolesti patří také neklid, potíže s koncentrací a nespavost půl roku a déle, možná půjde o generalizovanou úzkostnou poruchu. TU už sami nejspíše nepřekonáte a vyžaduje odbornou pomoc.
5. Úzkost se může proměnit v obsedantně-kompulzivní poruchu
Stále dokola se zabýváte různými otázkami, aniž byste dospěli k jasným odpovědím? Mám s ním zůstat nebo ho opustit? Měl bych tuto pracovní nabídku využít nebo se na to vykašlat? Doprovází je nutkavé chování a různí uklidňující rituály, jako že například před odchodem třikrát zkontrolujete, zda je zamčeno? Bojíte se, že vás přepadnou cestou z práce, ačkoli riziko je minimální? Může jít o rozvoj obsedantně-kompulzivní poruchy. Typická je přítomnost nutkavých myšlenek neboli obsesí, které se opakovaně vkrádají do mysli a způsobují postiženému úzkost, neklid a tíseň. Proberte své stavy s odborníkem.