Slovníček

Úzkostné poruchy se řadí k neurotickým poruchám. Zahrnují fobie a několik forem nadměrné úzkosti a strachu, které nastupují náhle a brání vykonávání běžných denních činností. Úzkostné poruchy jsou často vysilujícími chronickými poruchami a vyskytují se buď od raného věku, nebo je náhle spustí určitá událost. Nastupují a zhoršují se v období stresu (wikipedia.org).

SUR je systém výcviku v psychoterapii, založený Doc. MUDr. Jaroslavem Skálou, PhDr. Eduardem Urbanem a MUDr. Jaromírem Rubešem (SUR = Skála, Urban, Rubeš), vyvíjející se od r. 1967. Jde o hlubinně a psychodynamicky orientovanou psychoterapii.

Antidepresiva skupiny SSRI fungují tak, že zabraňují snižování množství serotoninu na nervových synapsích. Je-li totiž serotoninu málo, dostavuje se např. deprese. SSRI antidepresiva tedy zajišťují, aby bylo serotoninu dostatek. Mezi SSRI antidepresiva patří například escitalopram (Cipralex, Anxila, Miraklide, Lenuxin, Itakem), citalopram (Seropram, Citalon, Citalec, Apo-Cital), paroxetin (Seroxat, Arketis, Apo-Parox, Parolex, Remood), sertralin (Zoloft, Adjuvin, Asentra, Sertivan, Setaloft, Serlift, Stimuloton), fluoxetin (Fluzak, Magrilan, Deprex, Apo-Fluoxetin), Fluvoxamin (Fevarin).

Psychoterapie, též terapie, má za cíl dosáhnout, obnovit či rozvinout, případně udržet kvalitu života klientů tak, aby mohli žít život subjektivně spokojený, a to především v aspektech osobních, zdravotních, sociálních a pracovních. Cílem psychoterapie je dosažení optimálního rozvoje osobnosti a odstranění resp. zmírnění psychického či fyzického utrpení jedince. Psychoterapii provádí psychoterapeut prostřednictvím psychoterapeutických prostředků. Psychoterapie může být individuální, párová či skupinová.

Psychoterapeut (hovorově často "terapeut") je profese, která je legislativně ukotvena, jen týká-li se zdravotnictví (tedy je např. poskytována oproti úhradě zdravotní pojišťovnou). V privátní praxi nemá legislativní rámec. V ČR odborné společnosti považují za "psychoterapeuta" osobu s vysokoškolský vzděláním (bez ohledu na směr) a absolvovaným psychoterapeutickým výcvikem (ten obvykle trvá 5-6 let). Psychoterapeutem může být tedy člověk např. s ekonomickým vzděláním (ale s patřičným výcvikem), obvykle jími jsou psychologové nebo psychiatři (opět po absolvování příšlusného výcviku).

Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy[1] a tělesné dění[2] včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí (souhrnně označované jako psychika) a snaží se je popsat, vysvětlit a predikovat. Zdroj: Wikipedie
Odborník v psychologii se nazývá psycholog a nejde o lékaře.

Psychoanalýza je soubor psychologických teorií a psychoterapeutická metoda léčby psychických problémů. Vychází z díla Sigmunda Freuda (1856–1939). Dodnes se však rozvíjí a přichází do kontaktu např. i s kognitivními vědami, neurovědami, sociálním konstruktivismem a fenomenologií. Zdroj: Wikipedie

Psychiatrie je lékařský obor, který léčí duševní poruchy (poruchy v myšlení, ve vnímaní, v emocích...). Odborník v psychiatrii je psychiatr.

Obsedantně kompulzivní porucha (též OCD) patří mezi neurotické poruchy. Člověk trpící touto poruchou má nutkavé myšlenky, že musí udělat nějaký rituál, jinak trpí strachem a úzkostí.

Neurol je lék s účinnou látkou zvanou alprazolam, patří mezi benzodiazepiny. Prodává se i pod jinými názvy jako např. xanax, xanor, alprax, niravam, frontin a helex. Neurol se používá v psychiatrii pro léčbu úzkostí a deprese. Má formu bílých tablet,  a jeho účinky jsou např. útlum, celkové uklidnění, zpomalené dýchání, euforie, lehce rozostřené vidění či poruchy koncentrace. Tyto účinky se dostavují do čtvrt hodiny a trvají 30 minut až 3 hodiny v závislosti na dávce. Pravidelné zneužívání tohoto léku může vést k psychické i fyzické závislosti.

Neuzavřená, nedokončeá záležitost. Gestalt terapie ji vnímá jako důležitou potřebu, která není plně naplněna způsobem, který je důležitý. Osoba má pak pocit, že jí něco schází, že něco neudělala.

Logoterapie a existenciální analýza je psychoterapeutický směr, patří k proudům takzvané humanistické psychoterapie. Zakladatelem je vídeňský neurolog, psychiatr a psycholog -Viktor Emil Frankl (1905 - 1997). Logoterapie vychází z psychoanalýzy Sigmunda Freuda a individuální psychologie Alfreda Adlera, kterou doplňuje o tematiku smyslu života.

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) vychází z kombinace kognitivní a behaviorální psychoterapie. Tato terapie vychází z předpokladu, že u většiny psychických problémů dojde ke zlepšení tím, že se identifikují a změní chybné a porušené představy, myšlenky a chování. KBT učí lidi rozpoznávat a měnit nezdravé zvyky v myšlení, což se pak pozitivně odrazí v jejich chování. Zdroj: Wikipedie

Hraniční porucha osobnosti, též jako emočně nestabilní porucha osobnosti, (zkr. HPO, anglicky Borderline personality disorder) je v psychiatrii a psychoterapii jeden z typů poruchy osobnosti. Označuje se též jako hraniční typ emočně nestabilní osobnosti. Vyznačuje se velmi nejasnou představou o sobě samém, svých cílech a preferencích a pohybováním se v extrémech (tj. neschopností nalézt svůj střed, své pravé vrozené bytostné já namísto vlivem nepříznivých okolností během vývoje získaného falešného já, které postižený jedinec ukazuje světu na úkor svého pravého já a které se zpravidla vytvoří vlivem přehnané snahy vyhovět přání matky, otce nebo jiných důležitých vztahových osob, případně i skupin nebo celkovému převládajícímu klimatu a očekávání ve společnosti namísto postupného rozvoje svého pravého vrozeného já a jeho potenciálu). S tím souvisí značná emoční nestálost (v jednu chvíli např. někoho milují nebo prožívají nadměrnou závislost na někom s fantaziemi o splynutí s ním a za okamžik – při známkách domnělého odmítnutí – stejnou osobu nenávidí[5]), stejně jako nestálost vztahová, charakteristická velkým kolísáním intenzity. Člověk trpící hraniční poruchou osobnosti se ve vztahu bojí odmítnutí jakožto debaklu a až přehnaně se mu snaží vyhnout. Působí navenek silně citově prožívající a angažovaný, vnitřně však dlouhodobě prožívá pocit prázdnoty až nicoty. Vykazuje riziko sebepoškození i realizované sebevraždy. (Zdroj: wikipedia)

Gestalt terapie je humanistický, prožitkový a psychosomatický směr v psychoterapii, který vznikl ve 40. a 50. letech v USA. Osoby jsou představovány jako otevřené systémy provázané se svým okolím. Cílem je u osob dosáhnout sjednocení těla, pocitů a rozumu. Vyrovnanost osobnosti nastává, když vnější projevy (vědomí – vyjadřování, chování, vzhled, činy) souhlasí s vnitřními pocity (podvědomí – emoce, pohnutky, pudy). Zdroj: Wikipedie
Základním principem Gestalt terapie je "tady a teď".